Kissing Spines u koní – moje zkušenost: od diagnózy až po návrat do sedla

Když mi veterinářka ukázala rentgenové snímky Casparových zad a poprvé vyslovila slovo „Kissing Spines“, neměla jsem přesnou představu o tom, co to pro nás bude znamenat. V následujících týdnech jsem po večerech na internetu přečetla snad každou zkušenost s Kissing Spines u koní, kterou jsem našla. Chtěla jsem pochopit, co nás čeká, a číst příběhy lidí, kteří už to měli za sebou. Přesně proto nyní sepisuji náš vlastní příběh – upřímně, se vším, co šlo dobře, i s tím, co bych dnes udělala jinak.

Předem jedno důležité upozornění: Kissing Spines je vážná diagnóza – vyžaduje zrentgenování a veterinární dohled. To, co zde popisuji, je má osobní zkušenost s jedním konkrétním koněm a nenahrazuje vyšetření a péči od Vašeho veterináře.

Jak začala naše zkušenost s Kissing Spines: první příznaky u Caspara

Caspar je 13letý hannoverský valach, se kterým jezdím drezuru na hobby úrovni. Celé roky byl naprosto spolehlivý. Během jedné zimy se to ale začalo pomalu měnit. Při sedlání byl citlivý, klopil uši a otáčel ke mně hlavu. Pod sedlem byl po zahřátí často napjatý a při nacválání opakovaně vyhazoval. Nechodil už správně přes hřbet, švihal ocasem a celkově působil nespokojeně.

Upřímně řečeno, zpočátku jsem si tyto signály vysvětlovala špatně. Přisuzovala jsem to chladnému ročnímu období, špatným dnům, jeho náladě. Chvíli jsem dokonce přemýšlela, jestli prostě jen nezačal být tvrdohlavý. Sedlář přijel, upravil sedlo a na pár týdnů se to trochu zlepšilo – pak se všechno vrátilo. Teprve když sebou Caspar začal při čištění na hřbetě trhat, došlo mi, že to není problém s náladou, ale bolest. To, že jsem tento bod nebrala vážně dříve, je to jediné, čeho dnes zpětně opravdu lituji.

Co vlastně Kissing Spines u koně znamená

Moje veterinářka mi to v klidu vysvětlila a já se to pokusím podat tak, jak jsem to pochopila. Podél páteře se nacházejí takzvané trnové výběžky. Při Kissing Spines jsou tyto výběžky – především v oblasti pod sedlem – příliš blízko u sebe nebo se vzájemně dotýkají. Odtud pochází i název: trnové výběžky se „líbají“ (kissing). To může způsobovat tlak a bolest, zejména tehdy, když má kůň pod váhou jezdce vyklenout hřbet.

Diagnóza se stanovuje pomocí rentgenu. Má veterinářka navíc hřbet prohmatala a pomocí lokálního umrtvení ověřila, zda bolest skutečně vychází z této oblasti. Důležitá mi přišla jedna její věta: Ne každý kůň s nálezem na rentgenu má také potíže a projevy se mohou pohybovat od mírných až po velmi výrazné. Samotný nález tedy ještě neříká vše – záleží na tom, zda má kůň bolesti a jak funguje v každodenním životě. To mi pomohlo nečekat hned to nejhorší, ale přesto brát celou věc vážně. Jde přece jen o problém se hřbetem, a ne o nějakou malou bolístku.

Co všechno jsme změnili – nejen krmení

To pro mě bylo to nejdůležitější zjištění: U Kissing Spines neexistuje pouze jediné řešení. To, co pomohlo nám, byla kombinace několika opatření, která jsme společně konzultovali s veterinářkou a fyzioterapeutkou.

Medicínskou část si vzala na starost veterinářka a postiženou oblast cíleně ošetřila. Souběžně s tím se ještě jednou důkladně zkontrolovalo sedlo, protože padnoucí sedlo je u tohoto problému naprosto klíčové. Koňská fyzioterapeutka Caspara pravidelně ošetřovala a ukázala mi cviky pro průběžnou práci.

Největší část práce ale spočívala v tréninku – a ten je během na dlouhou trať. Cílem bylo vybudovat zádové svalstvo tak, aby mezi trnovými výběžky vzniklo více místa a Caspar mohl svůj hřbet opět nést. Hodně jsme pracovali v protažení, tedy dopředu a dolů, aby hřbet vyklenul. K tomu se přidala práce ze země, práce na kavaletách a bariérách, lonžování ve správném držení těla a neustálá práce v kopcovitém terénu. Ježdění nebylo na začátku téměř vůbec v plánu; hodně jsme spolu chodili na procházky a dopřála jsem mu tolik volného pohybu ve výběhu, kolik jen šlo. Všechno to šlo jen pomalu a s velkou dávkou trpělivosti. Byly dobré i méně dobré dny a musela jsem se naučit uvažovat v řádu týdnů a měsíců, místo abych se soustředila jen na jednotlivé tréninky.

Jak se nuvallo move dostalo do Casparova každodenního života

Během této intenzivní fáze budování svalů jsem chtěla Caspara dodatečně podpořit i zevnitř. Bylo mi jasné: Pokud teď musí celé své tělo trénovat nanovo, klouby, šlachy a pojivová tkáň budou pořádně zatížené. Nejprve jsem zkusila klasický kloubní prášek – a s ním jsem neuspěla. Caspar prášek důsledně třídil, na dně žlabu pokaždé zbyl zbytek a on prostě žral jen kolem něj. A přesně to je základní problém u podobných přípravků: Co se nesežere, to nemůže podpořit.

Moje fyzioterapeutka mi pak doporučila nuvallo move Snacks. Přesvědčila mě na nich nejprve ta naprosto praktická stránka, a sice že je Caspar opravdu sežere – přímo z ruky, bez odvažování a bez prášícího se prášku. Denní dávka pro koně o hmotnosti přibližně 500 kilo je šest Snacks, tedy zhruba 30 gramů. Ty obsahují mimo jiné glukosamin, MSM, kolagen a kyselinu hyaluronovou, což jsou přesně ty stavební kameny, které hrají důležitou roli pro klouby a šlachy. Základ tvoří lněné výlisky, rýžové otruby a lněné semínko a složení se obejde bez pšenice a kukuřice – to pro mě bylo důležité, protože Caspar byl v této stresující fázi i trochu citlivější na žaludek. Velmi praktické mi navíc přišlo, že jsou Snacks v souladu s ADMR a jsou bezpečné pro závody, bez ochranné lhůty, protože v koutku duše jsem měla cíl někdy v budoucnu opět vyrazit na závody. Od té doby patří Snacks k naší pevné každodenní rutině a já už jsem si nikdy nemusela lámat hlavu s tím, jestli se tato podpora ke koni opravdu dostane.

Jak se nám daří dnes – a má upřímná rada pro Vás

Během týdnů a měsíců jsem si všimla, že se Caspar začíná uvolňovat. Dnes se nechá opět v klidu nasedlat a ráno působí méně ztuhle než na začátku. Mám pocit, že se celkově pohybuje pružněji a s větší radostí. Největší podíl na tom má pro mě naprosto jasně trpělivá práce v tréninku, ošetření od veterinářky, padnoucí sedlo a fyzioterapie. nuvallo move Snacks v tomto období fungovaly jako jeden ze stavebních kamenů a já jsem byla především ráda, že je Caspar bez problémů přijímá.

Co bych Vám chtěla předat, pokud se právě v tomto bodě nacházíte i Vy: Berte první příznaky vážně a nechte včas udělat rentgen, místo svádění takového chování na pouhou tvrdohlavost. Kissing Spines nezmizí samo od sebe a zůstává to téma, na kterém je třeba nepřestávat pracovat – my v tréninku a pohybu důsledně pokračujeme dodnes. A pokud se Váš kůň, stejně jako Caspar, nachází v náročné fázi a chcete mu podpořit klouby a šlachy, ale kůň Vám doposud jakýkoliv prášek odmítal, pak pro nás nuvallo move Snacks představovaly variantu, která nezůstává ležet ve žlabu. Smysl má taková podpora v každém případě pouze v delším časovém horizontu minimálně osmi až dvanácti týdnů – trpělivost je u tohoto celého tématu beztak to absolutně nejdůležitější. Pokud Vás dosavadní neochota koně přijímat doplňky frustrovala stejně jako mě, rozhodně podle mého názoru stojí za to je vyzkoušet.